Occident | Dobří křesťané | Doba FIlipa II. | Dominik | Křížová výprava | IV. lateránský koncil | Inkjvizice | Normalizace | Montségur | Odboj a Exil
Byl svolán roku 1215 papežem Innocencem III.a svým způsobem to bylo završení jeho celoživotního díla. Pro církev to byla velká příležitost k sebereflexi a analýze příčin situace. Byla tu možnost ponechat prostor pro odstranění nedostatků ve vlastních řadách a pro dialog mezi různými proudy duchovního poznání církev učinit živou platformou… anebo učinit z církve zkostnatělý mocenský aparát opírající se o neměnná dogmata a všechny nekonformní činitele a hnutí postavit mimo zákon. Podíváme-li se na výsledky koncilu, šlo o šanci promarněnou.
Hlavním tématem se stal boj proti katarům. Přerostl však v událost, kterou bychom mohli označit za zlomovou z hlediska svobody myšlení v Evropě. Nejen proto, že opatření proti katarům byla doplněna dalšími, které byly obráceny proti Židům, ale církev na něm deklarovala svůj monopol na myšlení.
Když jeho závěry zkusíme sumarizovat, zjistíme, že bylo stanoveno, že existuje jediný správný výklad Bible a víry a to je ten, který je formulován církví, a aby nebylo pochyb, byla přijata teze, že papež je v otázkách víry neomylný. Kataři tak stanuli na prvním místě psanců mimo zákon. Židé byli sice ušetřeni otevřeného pronásledování a obracení na víru, avšak bylo jim přikázáno žít ve vyhrazených ghetech, nosit označení, které by je na první pohled odlišilo od „pořádných“ lidí, bylo zakázáno, aby vlastnili půdu (a tím tedy i aby mohli třeba sedlačit) a byl vytvořen seznam povolání, která nesměli vykonávat …a to byla skoro všechna.
Occident | Dobří křesťané | Doba FIlipa II. | Dominik | Křížová výprava | IV. lateránský koncil | Inkjvizice | Normalizace | Montségur | Odboj a Exil
