Occident| Dobří křesťané | Doba FIlipa II. | Dominik | Křížová výprava | IV. lateránský koncil | Inkjvizice | Normalizace | Montségur | Odboj a Exil

Když 16. 3. 1244 padl hrad Montségur, šlo už jen o malou epizodku. A to přesto, že hrad obléhala obrovská armáda francouzského krále a všech 205 katarů, kteří se na hradě ukrývali, bylo následně vspěchu upáleno. Epizodka symbolicky završující předchozí smršť války. Přesto se Montségur stal až mystickým pojmem a dodnes je cílem davů poutníků. Samotný pojem katar, německy katzer, v češtině zkomolený na kacíř, považujeme automaticky za synonymum odpadlíka od víry. Ale kým kataři opravdu byli?

Když se vysloví jméno krále Přemysla, většina lidí jaksi automaticky doplní Otakar, řadovou číslovku "druhý" a dodá Král železný a zlatý. Tak nás to naučili ve škole. Je to důkaz naší obrovské nespravedlnosti a toho, jak jsou gesta vnímána více než opravdová práce. Ale vraťme se nejprve hodně zpět.

Povídání si o francouzských hradech a jejich podobě by občas nemělo moc smyslu bez tušení, jak to s Francií ve středověku vlastně bylo. Zkusíme to hodně jednoduše a přehledně, ale hodně zezačátku.

Podle našeho povědomí to byl Sámo, francký kupec, který osvobodil Slovany od avarské nadvlády a vybudoval u nás první slovanský stát. Jak taková avarská nadvláda vypadala? A kdo vlastně Avaři byli? A není jméno Sámo podivné, ať už to byl Slovan či Frank? Zkusme se pro odpověď vrátit do šestého století.

Když jsem nedávno sledoval v televizi jeden pořad, kde ctihodní záhadologové stáli na hradě Zvíkově před věží zvanou Markomanka, obkreslovali si z jejího kamenného zdiva kamenické značky, které porovnávali s germánským runovým futharkem, a s vážnou tváří vyslovovali teorii, že věž asi stavěli Keltové, samou nervozitou jsem poposedával na židli. K Markomanům se také vrátíme, ale ti Keltové… Stala se z nich opravdu móda. Stali se fenoménem, který zcela zastínil fakta.