Zkoumaná plocha je svou polohou jedinečná, protože se nachází přímo za původními městskými hradbami. V blízkosti městských hradeb lze od středověku očekávat například řemeslnou hrnčířskou či železářskou výrobu. Další vývoj organismu města dokládají pozůstatky městské kanalizace a studny v dosud podrobněji nezkoumaných částech plochy. Pod kulturním souvrstvím lze v celé ploše očekávat výskyt podzemních chodeb (tzv. lochů) a sklepů, které podle zjištěných architektonických článků mohou spadat do středověku.

Domy se směrem vzhůru rozšiřovaly: ulice měly téměř podobu tunelu. Londýn sice již asi od 13. století měl veřejné osvětlení (svíčky v lucernách), to ale zdaleka nestačilo. Zejména jezdec na koni mohl snadno přijít k úhoně. Ve snaze maximálně využít místa čněly z domů totiž nejrůznější předměty do ulice – zejména vývěsní štíty hospod či nevěstinců.

Paštiky pečené v těstě, jablečné polštářky, daňčí klobásy, ale také středověké pivo, domácí chléb s ručně utlučeným máslem a mnoho dalších dobrot mohou ochutnat o víkendu návštěvníci hradu Šelmberk u Mladé Vožice. Konat se tam bude první ročník Festivalu dobové kuchyně.

Patří k nejstarším stavbám na této planetě - jejich stáří se odhaduje prům. na cca 6.000 let - a stavěli je “lidé megalitické kultury”, národ, pro který ani nemáme pořádné jméno. Když je našli Keltové, byly už opuštěné a tak je lidé začali nazývat buď pojmem dol - mane (”stůl z kamene”) nebo sídh (posvátné místo). Některé zasypali hlínou (mohyla) a pohřbívali do nich. Tak vznikl obecně rozšířený omyl, že šlo o hrobky.