Na každé čtvrtletí si vyhlašujeme několik témat na samostatnou práci žáků z dězepisu. Je to vlastně taková malá seminární práce. Práce nezadávám jako povinné, ale pochopitelně, že se jejich vypracování odráží v hodnocení. Další – vnější – motivace je ta, že řešitel nejlepší práce z každého tématu dostane třeba 50.000 JAENů do hry Tajemství dávných časů. Tato motivace ovšem není pro žáky tím nejpodstatnějším; pokud už jde o hru Tajemství dávných časů, je asi lepší stanovit přechod hrdinů na vyšší úroveň buď tehdy, navrátí-li se úspěšně z jedné výpravy a vydají-li se na další, nebo tehdy, odevzdají-li samostatnou práci. Samozřejmě, že ani tehdy práci neodevzdají všichni – osobně si myslím, že na to mají nárok, ačkoli k vlastní škodě těch, kteří nic neudělali. Zájem o věc nařídit nelze; snad by určitou reflexí práce učitele mohl být i poměr mezi odevzdanými nepovinnými pracemi a počtem žáků.
Samostatné práce mívají velmi svobodná témata, jejich úkolem je děti motivovat a přimět je k četbě a samostatnému uvažování, k formulování hypotéz a k tomu, aby se je snažily obhájit. Protože práci budou nejčastěji dělat ti, kteří pravděpodobně půjdou studovat, učíme se na nich postupně a nenásilně i jistým formálním náležitostem podobného druhu prací – jak se píše použitá literatura, jak se literatura k tématu vyhledává v knihovně, jak se cituje apod.
Samostatné práce hodnotíme společně – zabere to asi jednu hodinu – a snažíme se odlišit několik kritérií:
1. Bohatost na informace, preciznost vypracování
2. Správnost informací
3. Věrohodost hypotéz a důkazů, případně vyprávění
4. Čtivost, stylistická stránka
5. Originalita, novost myšlenek, invence
6. Někdy použijeme i další kritérium – odevzdání v termínu, odevzdá-li práci někdo o týden později, tento bod nesplnil.
Hodnocení prací pak vypadá trochu podobně jako kritika gramodesek – udělujeme hvězdičky, případně i půlhvězdičky, které si za jednotlivá kritéria daná práce zaslouží.
Témat je současně vyhlášeno vždy několik (4-8), aby si žáci mohli vybrat z témat diametrálně různě zaměřených. Pro ilustraci a inspiraci uvádím i témata jednotlivých prací, která jsme v naší škole zadávali v 1. a 2. čtvrtletí – včetně vysvětlivek atd. pro žáky:
Témata na samostatnou domácí práci z dězepisu na 1. čtvrtletí:“
1. Mohou být staré řecké báje důkazem o tom, že v době jejich vzniku žila na Zemi pravěká zvířata? „Polemický článek v populárně naučném časopisu R.Mertlík – Starověké báje a pověsti, E.Petiška – Příběhy, na které svítilo slunce, I.Jenčo – Hvězdné okamžiky
2. Fiktivní cestopis arabského kupce“, který v roce 1265 cestuje po Evropě na trase Pyrenejský poloostrov – Francie – Německo – Čechy – Uhry – Srbsko – Byzanc – Palestina. Literatura: L.Vaňková – Král železný a zlatý, I.Engelhardt – O císařskou korunu, L. Feuchtwanger – Židovka z Toleda, N.Lenau – Albigenští
3. Jak se staví gotický hrad „Návod pro středověkého architekta doplněný zásadami budování hradu, ukázkami plánů alespoň dvou českých nebo moravských hradů a vlastního návrhu na dispozici hradu pro rok 1350 v Divoké Šárce. D. Menclová – České hrady, J.Herout – Naše stavební památky, Bochenek – Od palisád k podzemním pevnostem
4. Zapomenutá tisícídruhá pohádka z Persie 10. století.“ Pohádka, v níž vystupují historické postavy, a protože některé jsou zde líčeni nelichotivě, byla zakázána a objevena teprve nedávno v archívu. Pohádky tisíce a jedné noci, O.Dorazil – Světové dějiny v kostce
5. Diktátorův deník“ Výtah hlavních bodů ze senzačně objeveného deníku, který si od svých dvaceti let vedl Napoleon Bonaparte. V. Hugo – Devadesát tři, B. Okudžava – Dostaveníčko s Bonapartem, A. France – Bohové žízní
6. Jaké byly hlavní rozdíly ve výchozích podmínkách a výsledcích boje USA za nezávislost a Velké francouzské revoluce.“ (Jací lidé žili v Americe, proč byla revoluce ve Francii a proč v Americe, co od revoluce chtěli Francouzi a co Američané…) Článek do nedělního vydání novin. L. Feuchtwanger – Lišky na vinici, J. Hotmar – Dobrodružství Velké revoluce
7. Pyramidy a gotické katedrály „Příspěvek do ročenky »Černá magie a my« na téma proč byly stavěny pyramidy a gotické chrámy. Součástí příspěvku jsou mapky, na nichž je situace 7 nejznámějších pyramid na zemi a 7 gotických katedrál a řez jednou pyramidou a jednou katedrálou s popisem nejvýznamnějších součástí staveb a jejich magického významu. Ceram – Bohové, hroby a učenci, L. Souček – Tušení stínu, Tušení souvislosti, Waltari – Egypčan Sinuhet
Rozsah zhruba 1-3 strany A4, termín uzávěrky 7.12., zkuste to ve vlastním zájmu mít dřív, ač to nenecháváte na poslední chvíli. Optimální forma – textový soubor na disketě, jinak zkuste napsat na stroji (uchráníte se tím problémů s písmem atd.). Knížky nebo jiné zdroje informací vám buď poradím, občas i půjčím, jakmile budete vědět, které téma si vyberete (ve škole máme některé zdroje dat pro všechna témata: Kroniku lidstva, Data světové historie, Světové dějiny v kostce, Dějepisné atlasy…). Pokud píšu názvy knížek pod tématy, jde jen o vaši inspiraci, z čeho by se dalo čerpat, možná, že vymyslíte i něco úplně jiného.
Témata na domácí práci z dězepisu za druhé čtvrtletí“
Termín odevzdání 20.2., rozsah je opět min. 1 str. A4. Zkuste co nejméně opisovat a co nejvíce vymýšlet (byč s použitím údajů z různých knížek). Hodnotíme opět originalitu myšlenek, preciznost zpracování, věrohodnost, informační správnost, čtivost (styl) a včasnost odevzdání. Literatura opět jen pro vaši inspiraci. Každý by během roku měl získat minimálně 12 * za své samostatné práce a ponechávám na vás, jak si to rozložíte; pochopitelně, máte možnost přestupu na vyšší úroveň, a příp. získat prémii za nejlépe zpracované téma.
1. Architekt města Prahy „(Mimopražští by si na tomto místě samozřejmě mohli zadat i jiné místo než Prahu – nejlépe takové, které žáci dobře znají.)* Hlavním úkolem architekta je pokusit se vyřešit dopravní situaci v Praze. Která místa či které ulice jsou přetížené dopravou a jak by se tomu dalo pomoci; jak by se vůbec dala nějak řešit situace s automobilovou dopravou v Praze. Je také možné zkusit si vzít na mušku jen třeba jedno místo a zkusit se zamyslet, jak by se dalo řešit to. (Není však třeba možné říci, že se někam zakáže jezdit, protože ta auta budou potom jezdit jinudy a problém by se jen přestěhoval o ulici vedle.) Před
okládám nějaké kresby, náčrty, případně třeba model… aby byl nápad dobře srozumitelný, textu stačí jen málo na vysvětlení. Plán Prahy; Haas – Architektura 20. století, Moderní architektura; Guthová, Nový – Čtyři stěny kolem nás.
2. Ředitel marketingového oddělení softwarové firmy“ Firma má v pokročilé fázi vývoje nový operační systém pro PC. Již do tohoto vývoje bylo vloženo asi 10 mil. Kč, jeho dokončení bude dalších 10 mil. jistě stát. Úprava programu do jiného jazyka bude vždy stát dalších cca 20.000. Jeden prodaný kus vydělá firmě 1.000 Kč. V České republice je objednáno 1.000 ks, předpokládáme, že výrobek snese srovnání se světovou konkurencí či je dokonce lepší. Jakého zisku může firma dosáhnout, provede-li správně celosvětovou strategii? Předpokládám odhad prodeje v jednotlivých zemích a v jednotlivých jazykových verzích s kratičkým zdůvodněním proč. Autor nejlepšího marketingového projektu bude jmenován ředitelem tohoto oddělení budoucí světové softwarové společnosti. Školní atlas světa, Národy světa, Světem jazyků,…
3. Rekultivace Sahary“ Hrozícímu světovému přelidnění a nedostatku potravy lze, jak se zdá, zabránit už jen jediným způsobem – oživením Sahary. Snad by bylo možné najít inspiraci ve způsobu, jakým byla obhospodařována dříve (vždyč fresky Tasílí ji ukazují jako hotový ráj plný zeleně a zvěře). Je zapotřebí vymyslet návrhy řešení mnoha technických problémů, které se mohou vyskytnout – voda, rostliny, zazelenění, jakým zvířatům se zde bude dařit… V práci očekávám také nějaký (nakreslený) plánek či mapku Sahary, řešením může být jak text, tak třeba i jen náčrty nápadů s kratičkým vysvětlením co a jak a proč. B. Záruba – Život pouští, Technický magazín, Atlas světa
4. Podzemní Praha (Mimopražští opět naleznou řadu krásných a lákavých inspirací v blízkosti svého bydliště.)* „Během staletí se úroveň ulice (hlavně na Starém Městě) několikrát zvedla. Přízemí románských domů je dnes hluboko ve sklepení, ulice jsou prý zasypané. Nemůže se v této vrstvě nalézat labyrint podzemních chodeb? Jak velký by tento labyrint mohl být a kde všude by se snad dal předpokládat? Řešením může být jak nějaký plán s vysvětlivkami, tak text nebo třeba také i povídka, ve které by tento hypotetický labyrint hrál nějakou roli a byl tu popsán tak, aby to bylo co nejvíce věrohodné. Plán Prahy, Procházky Prahou, Staré Město.
5. Jaká tajemství skrývají deštné tropické pralesy? „Tropické pralesy patří k málo známým místům na Zemi, a přestože dnes můžeme z družic zjistit téměř vše, život v pralesích nám uniká. Jednak proto, že skvělá družicová technika slouží většinou vojákům, kteří na tropických džunglích málokdy vidí něco zajímavého, a jednak proto, že pod několik vrstev zeleně stejně družice nedohlédne. Takže tady mohou žít neznámí tvorové – malí i velcí, ležet zříceniny neznámých měst a vím já, co ještě…To je koneckonců na vás. Součástí nápadů by měl být plánek, kde jsou na Zemi deštné pralesy, mohlo by to být také něco o tom, čím vším jsou pro nás zajímavé, jak to s nimi v současné době vypadá, proč atd. P. Křivský – A. Skřivan: Do nitra kontinentů, D. Atenborough: Planeta žije!, Život na Zemi, J. C. Thompson: Migrace zvířat, Z. Veselovský: K pramenům Orinoka
Zkušenosti z Osmiletého gymnázia Buďánka, rok 1995
Přidejte odpověď